Jsem rád, že jsem Čech

Žáci  9. ročníku celé první pololetí pracovali na projektu, který započali již loňští deváťáci a s přípravami ještě ti předlonští. Práce byla velmi obtížná a zdlouhavá. Vytvořené skupiny si hledaly informace, které posléze třídily a konzultovaly. V každé skupince si rozdělili úkoly a snažili se  pracovat samostatně. Ke zkompletování však bylo zapotřebí dalších dovedností a volních vlastností, ve kterých někteří jedinci vynikli a v tomto časově náročném projektu uspěli. Nikdo asi za výsledným efektem neuvidí tolik dřiny, vytrvalosti, trocha hádek, přesvědčování, někdy vyčerpání a nechuť, někdy nadšení, jako samotní aktéři. Zaslouží si respekt a poděkování.

Velké díky patří i těm, kteří již nejsou našimi žáky, ale na projektu nechali své nesmazatelné stopy: Tereze Vadinské, Haně Hejnové, Anežce Vaculíkové, Jonáši Kubovi, Oliveru Trundovi, Tomáši Vendlbergerovi, Vendule Nožičkové, Karolíně Gáborové, Jakubovi a Davidovi Dubskému, Elišce Dvořákové, Josefu Janouchovi, Martinu Cinkovi a dalším a dalším.